Home Hospitality

Kdo si chtěl letos ze Skandinávie odvést kromě zážitků z Jamboree i zkušenost s bydlením ve skautských rodinách, mohl se se svým jamoddílem přihlásit na Home Hospitality.

Oddíl si mohl vybrat, jestli by raději na tzv. HoHo vyrazil již 4 dny před Jamboree, nebo si pobyt na severu prodlouží, až Jamboree skončí. Organizátoři zajišťovali bydlení nejen ve Švédsku, kde se celosvětové setkání skautů konalo, ale také v Norsku, Finsku nebo Dánsku. Nabídka to byla tedy lákavá. S pražským jamoddílem jsme se nadchli pro Norsko a shodli jsme se, že i přes další poplatek o tuto příležitost nechceme přijít. Proto jsme se na Home Hospitality přihlásili s tím, že jím náš pobyt zakončíme.

Už samotnému Jamboree předcházela komunikace s norským oddílem, který dostal naši skupinu na starost. Poprvé jsme se měli potkat až v norském Gjöviku, nicméně shoda náhod nás svedla dohromady již dřív. Setkali jsme se na stejném tábořišti při Camp in Camp ve Švédsku, jednodenním přespáním v táboře, který v tomto případě připravovali norští skauti.
Celé Jamboree bylo nabité zážitky, setkáními, koncerty a rozmanitými aktivitami. Člověk nevěděl, jestli má dříve navštívit exotický expostan nebo si vyzkoušet aquazorbing. Přejet pak z Jamboree na HoHo do Norska, bylo jako odjet z rušného velkoměsta do malé klidné vesničky. V Gjöviku na břehu největšího norského jezera Mjösa nás uvítali místní skauti i se svými rodinami. Naši účastníci byli rozděleni do rodin dětí i skautských vedoucích většinou po 2-4 lidech. Následující dny jsme strávili společným programem. Vyzkoušeli jsme si jízdu na kanoích na menším jezeře nebo jsme prostě jen obdivovali krásu norské přírody. Nechyběla prohlídka města a každý si podle svého zájmu našel své – interaktivní centrum vědy a techniky, hokejovou halu ve skále nebo skanzen. Velkým zpestřením bylo i společné grilování v areálu místní plovárny.  
Celý náš pobyt pak završila projížďka nejstarším kolesovým parníkem na světě, který je ještě v provozu. Po jezeře Mjösa nás okružní plavba zanesla do Hamaru a zpět. Kdo u zastávky v Hamaru zrovna neodpočíval v podpalubí, mohl zahlédnout rychlobruslařskou halu, odkud si medaile odvážela i Martina Sáblíková.
Poslední den brzy ráno nás odvážel autobus na letiště v Oslu. Odjížděli jsme nesmírně spokojení, ale smutní, že už musíme domů. Na rozloučenou s Gjövikem se z mlhy na louce u silnice vynořil obrovský los, kterého se nám do té doby nepodařilo zahlédnout.
Velké díky směřovalo k našim hostitelům, kteří nám na několik dnů umožnili ochutnávat místní kuchyni, poznávat tradice i zajímavosti města. Někdo se projel s rodinou v kabrioletu nebo na motorce, ochutnal tradiční hnědý sýr, jiní sis zas dopřávali lososa i k snídani. Kromě různých dobrot si ale všichni domů odváželi zkušenost, že se domluví anglicky v cizím prostředí a získali nové přátele a kontakty. Osobně na Home Hospitality vzpomínám jako na skvělou tečku za celým Jamboreem. Norští skauti si nás získali svým přátelským přijetím, pohostinností i zajímavým programem.  Občas si říkám, že nejlepší dny z Jamboree, byly ty strávené v Norsku.

Kateřina Kuberová - Veverka